Je sedm měsíců pokusů o těhotenství hodně nebo málo? Jsou lékaři, kteří tvrdí, že je potřeba to zkoušet aspoň rok. Jsou tací, kteří tvrdí, že zejména u starších matek je rok příliš dlouhá doba na čekání a řešili by to už po půl roce. Snad každý má nějakého známého, který má nějakou kamarádku, která se nechala vyšetřit, absolvovala nějaký jednoduchý zákrok a dnes se již těší z miminka a lituje, proč se nenechala vyšetřit dřív.
U nás toto téma najednou taky přišlo. Z několik stran začali lidé naznačovat, že se mám nechat vyšetřit.
Ale já to tak zatím necítím. S výzvami, které netěhotenství přináší, se vypořádávám psychicky a emocionálně. Pracuju se svými strachy, se svým nutkáním mít všechno pod kontrolou, hledám způsoby, jak se učit důvěřovat chodu života a jak věřit, že miminko má svůj plán a že přijde v pravý čas, jak se uvolňovat.
Nevylučuju, že se časem vyšetřit nechám, pokud se to nepodaří. Asi tomu dám ten rok, uvidím. Ještě k tomu zbývá pět měsíců. Nemám momentálně pocit, že by lékařské vyšetření byla ta správná věc, kterou bych měla a chtěla udělat. Obecně se snažím lékařským doporučením vyhýbat, protože jsem si uvědomila, že mi přinášejí všechno jiné, jen ne uvolnění. Možná toho budu také někdy litovat. Rozhodnutí k lékaři nejít je moje vědomá volba, kterou v podstatě taky vyjadřuju důvěru sobě, Radimovi, miminku i vesmíru, že to zvládneme ve vlastním životě uspořádat sami. A na to není sedm měsíců vůbec žádná dlouhá doba…
S láskou
s
